Ano, mohl jsem ten nedělní koncert Christiny Aguilery prohlásit za událost roku tím, že zapomenu na prostředí, v němž se to konalo. Jenže pro mě jsou tyhle vnější okolnosti důležité. Hodně důležité. Je to jako pro některé kolegy přiřazovat součást hodnocení v recenzích bookletu. A v Sazce jsem se, při vší úctě k pořadatelům, cítil hrozně.

Před samotnými branami kolosu Sazka Areny vysí cedule hlásající, s čím vším nesmíte dovnitř (vlastní voda included, samozřejmě). Z toho seznamu vyplývá, že teroristou nejste, vstupujete-li do útrob paláce nazí (ale pořád jím ještě být můžete). Máte-li tašku, položíte ji na pás, který ji odveze do boxu, který je scanem. Jo, jako na letišti. Vy sami procházíte bezpečnostním rámem a pro jistotu(!!!) si vás ještě securiťák ojede ručním detektorem. Poté, co jste takto shledáni menším teroristou, jste vpuštěni. Než se dostanete do sálu samotného celkem dvakrát cvaknete lístek v turniketech. Toť opatření proti falešným lupenům. A pak už běžíte k bráně, kde naposeldy ukazujete lístek slečně, která vám oznámí, že jste u špatného vlezu, takže jdete ještě kousek vedle, kde na lístek hlídači už skoro nekoukají, neb jsou zaujati něčím jiným: „S tou taškou dovnitř nesmíte! Běžte si ji dát do šatny!“ A tak zas běžíte až na konec chodby, kde chumel lidí imituje frontu na šatnu. Tušíte černé chvíle příští, a tak se šatnářky ptáte: „Prosím vás, dá se tady NĚKDE koupit NĚCO K PITÍ, s čím mě pustí DOVNITŘ?“ – „Ne!“ – „Thumbs down!“

Páč váš kolega-doprovod chce dobře vidět, je půl sedmé. Koncert má začít v osm, o půl desáté ještě nic. Dlouhé hodiny bez vody způsobují bolest hlavy a v kombinaci se stoupající teplotou v sále kolapsy nezletilých. Tu má ochranaka plné ruce práce, respektive kelímků s vodou. Najednou se tam pít může (protože musí?)! Jedna decka se dostává i k vám. Díky bohu za ni. Můžete vnímat dokonce, že show je skvělá. (Kapitolou samou o sobě je pak nehorázný chaos u šatny po skončení koncertu, ale o tom třeba jindy.)

Ano, můžu chápat protiteroristická opatření, můžu chápat, že i PET může být při neobratné manipulaci nebezpečným plastem, ale proč proboha už někdo nevymyslel třeba papírové krabičky, s kterými by člověk mohl během koncertu, který si řádně zaplatil, uspokojovat primární potřeby doplňování tekutin?! Ne, ve svém věku skutečně nepotřebuji zkoušet, co má čtvrt století stará tělesná schrána vydrží, opravdu nemám potřebu hrát si na Survivor, Trosečníky, Lost a jiné Ztroskotance. Fakt mi jde o to užít si koncert v klidu a pohodě. Tisíckrát radši na Leitnerku na koncert pro pět lidí, kde můžu jíst a pít, co hrdlo ráčí (OK, v rámci etických možností), než na jedinou megalomanskou akci do protivné, ohavné a user-unfriendly Sazka Areny!