Aneb Hamša/Drinker si žádá, Hamša/Drinker dostane. Kdo chce vědět, co se hraje na Rádiu Student, ale nemá čas ho poslouchat, může pravidelně sjíždět studentí Hudební novinky. Rubrika Trojčata je mým výmyslem, na kterém spolupracuju (aka Sir Dave the Almighty) s Tomasinem „Killerem“ Kelarinim. Nedočkavcům můžu prozradit, že Trojčaty pro příští týden budou Gotan Project – Amor porteno, Ellen Allien & Apparat – Retina a Depeche Mode – The Pain That I'm Used To (na přání posluchačů, páč jsme hráli jen Lu Contův remix).

V posledním Jukeboxu mám vsuvku o Balkan Beat Box. Doporučuju.

Krátkodobě, leč velmi intenzivně jsem využil možnosti dostat se k poměrně (hodně) vzácné muzice. Co se zabydlelo v mých iTunes?
Balkan Beat Box: Kdo má rád úchylárny, nemůže si nechat ujít eponymní debut těchhlě Newyorčanů. World music smíchaná s elektronikou tak bravurně, že člověku vykouzlí úsměv, který nezmizí, dokud deska hraje. Více v tom Jukeboxu.
5'Nizza: Co do úchylnosti Newyorčany ale předčí tihle Rusáci. Za objev desek „Pjatnitsa“ a „O5“ vděčím již poklidně odpočívajícímu pořadu „Pokus – omyl“ Pavla Fajta. Do minulého týdne jsem si myslel, že je nikdo nezná. „5'nizza? To znám, to si pouštíme v Artu (brněnská kavárna v kině, pozn. aut.).“ prohlásila spolubydlící Petra. OK, v Brně je asi znají. Ve zbytku Česka? Spíš ne, ale výjimky určitě jsou. Každopádně 5'nizza je hlavně folk, ale folk vtipný. Zní to blbě, ale tohle je snad jediná skupina, která dost možná při nahrávání svých desek není zcela střízlivá, ale u které mi to vůbec nevadí. Skučí, sem tam hýknou, když nemají trubku a chtějí ji do skladby, imitují ji ústy, rozpustile vykrádají notorické nápěvy. Bomba.
Venetian Snares: K tomuhle mě dostal Karl. Když jsem mu přes ICQ psal, že se do toho zabouchávám, byl překvapen. Pravda, dát na jeden zátah celé album („Rossz Csillag Allat Született“) je celkem vysilující, breakcore není pro slabochy, ale baví mě ten střet klasiky s progresí, střet Billie Holiday s těmi nejdivočejšími beaty, jaké si dokážete představit.
Jackson and His Computer Band: Prohlášení, že jde o Michaela Jacksona, který se přiznal, že je robot, a dal se dohromady s Daft Punk, se mi líbí tolik, že ho používám, kdykoliv „Rock On“ hrajeme v rádiu. I deska „Smash“ je na jeden poslech docela nezvladatelná, hlavně proto, že to prohlášení na tenhle projekt celkem sedí. I když jsou tam víc ti Daft Punk. Striktní elektronika, kde se pořád něco děje, sekané rytmy, efekty.
Lali Puna: A když se po těchto vysilujících zážitcích budete chtít uklidnit, dejte si Lali Puna. Kytarovka, která skutečně kombinuje kytary s elektronikou půl napůl. Ukázková skladba? Třeba „Faking the Books“. Pomalé, melancholické, krásné.
Milosh: Milosh není Čech, ale Kanaďan. Objev z rádia. Taky uklidňovačka. Dalo by se říct, že zní jako tisíc elektronických downtempových projektů před ním. Ale stejně je trochu jiný. Co se týče melancholie a krásy, platí pro něj ale úplně to samý, co pro Lali Puna.
Zero 7: No tak to zrovna není žhavý objev, ale že se chystá nová deska, to jsem nevěděl. Singl „Futures“ nahráli s Josém Gonzálesem (jo „Heartbeats“ – původně The Knife – z reklamy na hopíky). Klasika a nutnost pro loungeové popíkáře.