Reflexe Bratři Orffové SEO, jinak to byl Poslední výstřel

I.G.: „Spousta kritiků po poslechu desky charakterizuje můj hlas jako androgynní…“
M.R.: „No, nebudeme řešit, co je androgynní…“
I.G.: „… a pak mě uvidí naživo a uznají, že to je v pořádku.“
(Ivan Gajdoš v rozhovoru s Martinem Reinerem v rámci pořadu Rádia Student NaVostro)
Jo, tehdy to ve studiu byla celkem sranda.

Reflexe Irish Dew

„Kolega David Věžník vynesl v recenzi na Musicserveru.cz novou desku Šance kapely Irish Dew do nebes. ... Rozhodně to není deska, která by měla dostat 10 z 10 hvězdiček, ale zajímavá je až až..“ (Richard Ulrych, web division direktor AMI Praha a.s.)
O kolegovi Ulrychovi toho vím asi tolik, co on o mně, takže mě těší, že mě ocitoval. Jen mi vrtalo hlavou, jestli jeho věty vystavené na stránkách vydavatelství Indies prodeji desky pomůžou, nebo nikoliv. Zní to totiž dost negativně. Já i po tom dlouhém čase na desce těžko hledám kaz, což je prazvláštní situace v porovnání s výše zmíněnými Orffy, jejichž „Bingriwingri“ se mi osobně líbí ještě o něco víc, přestože její nedostatky dokážu definovat.

Reflexe Filteru

S redakcí časopisu Filter se zřejmě neshodneme nejen v praktickém využití rubriky „24 hodin“. Únorové číslo přineslo taky „100 největších českých hitů všech dob“. A v podrubrice „10 nejotravnějších českých písní“ nalézám svou oblíbenou „Sambu v kapkách deště“. Škoda že redaktoři ji zřejmě neslyšeli v podání Zatrestbandu, určitě by změnili názor. Taky se neshodneme v názoru na Wohnout. Zatímco Filter jejich „Sejko No Pí“ označuje za méně prvoplánovou než „Zelený list“ Švihadla, podle mě není nic prvoplánovějšího než do názvu písně zakódovat výzvu o rozsévání omamných látek. Wohnoti mě neba.

Reflexe Zbyňa bloguje!

Další spolužák má svůj blog. A pěkně dlouho. A ani se nepochlubí. Šup s ním do blogrollu.

Reflexe odsud

Na životě je nejzvláštnější, že se člověk může zmítat mezi dvěma opačnými pocity. A tak zatímco u mě to vypadá, že se blíží nejšťastnější období mého života, přes AdaMMa se dostanu poprvé k jeho Sestře a k pocitu, který se nedá označit jinak než nešťastný. Soucitné pohledy si nechávám od cesty, přeju jen výdrž a naději.