Koupil jsem si víc ramky. Do svého notebooku. Hned jak přišla, tak jsem ji začal natěšeně vyměňovat. Ještě v kanclu. Jenže to jsem neměl dělat. Zapomněl jsem, že s námi v mísnosti je náš externí spolupracovník. Přezdíváme mu DarkLord. Stačí aby se podíval na jakýkoli počítač a do pár minut, se stroj odporoučí minimálně do věčných lovišť. A co potom, když se dívá, jak měním RAMku.

Vista

Ano správně. Počítač jsem sice rozjel, ale vždy po cca 30 sekundách zamrzl. Nepomohly domluvy, výhružky, nouzový režim ani výměna původní paměti. Prostě nic. Tak jsem to nechal být a poté, co jsem přijel domů do holešova, začal jsem s reinstalací systému. Rozhlodl jsem se, že když už mám tolik paměti, proč nevyzkoušet Vistu, když už máme ty nevyužité firemní licence.

Vista mě příjemně překvapila. Instalace trvala oproti instalaci XP opravdu chvilku. Systém naběhl přímo v Aeru a já se do toho grafického rozhraní tak trochu zamiloval. Wow! Přišlo mi, že tento systém jede poněkud rychleji než starý XPčka. Internet Explorer a Windows mail startovali bleskurychle a já se jal dát si nějaký pěkný wallpaper. Jenže chyba lávky. Zapnul jsem wifi a systém mi oznámil, že teda jsem připojen v síti, jestli jí důvěřuju a tak, ale že mě na internet nepustí. Několik hodin jsem ho přemlouval, ale nic. Internet ani ťuk. Tak jsem si řekl že to nemá cenu, mám nějakou práci, ke které net nutně hned nepotřebuju, ale musím ji začít dělat. Připojil jsem externí disk, kde mám zálohy obrazů disků v programu Alcohol 120%. Ten jsem musel nainstalovat. Uprostřed instalace modrá obrazovka smrti. Restart. Blue screen, restart, blue screen, nouzový režim, bluescreen. Ha! Vytahuji instalační CD Windows XP a Vista letí z okna. Wow byl, ale já s tím počítačem potřebuju pracovat.