Předem dík Danovi za poskytnutý azyl. Ten byt! Ách! ;-) A ségře za oběd.

Vynálezce žetonového systému by měli pověsit za koule nad vstupní branu každého takového festivalu, stejně jako toho s tím nápadem zabavovat lahve s pitím u vchodu, ale to už všichni vědí, jen to ještě nikdo nezrealizoval.

Bavilo mě žánrové křížení warm-up hudby s koncerty. Zatímco se čekalo na Franz Ferdinand na rockové stagei, hrála M.I.A. nebo Michael Jackson, před koncertem Pet Shop Boys na popové stagei návštěvníci ochutnali rockovou verzi „Harder Better Faster Stronger“ Daft Punk.

Monika a Michal na mě při koncertě mrkali. Měl jsem kolem krku šátek, takže škrcení by bylo obtížnější. ;-)

I Chris Corner byl v pohodě. Rozhovor by nemusel být nejtupější.

Vláďa a Sofii jsou fajn lidi, rád jsem s nimi mluvil. I s Honzou B. se mi kecalo dobře, hlavně proto, že umí skládat komplimenty, jeden by řekl, že mě balil. :-)

Hanba všem, kteří věděli, že na LP budu, byli tam taky a nedali vůbec vědět (styď se, Lukášu! ;-) ). Naopak jsem občas potkal lidi zcela náhodou, nebo spíš proto, že v sobotu tam celkově bylo míň lidí, takže narazit na někoho nebyl až takový problém.

A koncerty? To bylo to nejdivnější, páč z velkých hvězd mě skoro nic nevzalo (nudil jsem se u Franz Ferdinand, Hooverphonic, jen nuceně se „pobavvívával“ u Pet Shop Boys), nejvíc jsem si užil J.A.R. (dluh zminula zaplácnut) a IAMX. Možná to bylo celkovým mým rozpoložením, nebo bůhvíčím, ale tak to prostě bylo.

Další kecy („Cornerovy fanynky se od fanynek Rasmus dají poznat. Obě jsou sice v černém, mají tmavou linkou podmalované oči, ale fanynka Rasmus má péro ve vlasech a vedle sebe kamarádku, zatímco fanynka IAMX nemá na nohou botasky a vedle sebe má přítele.“) tady.