„Večernici“ Anny K jsem tenkrát v makru udělil nudnou pětku. Přesto si myslím, že tvorba téhle zpěvačky obecně jednoznačně patří k tomu lepšímu z české pop music, jakkoliv mě nebaví. Na čtvrtečním koncertě v Semilassu se to potvrdilo. Ale s „ale“.

Anna K tam natáčela DVD. Vybrala si Brno, protože, jak sama řekla, je v Brně nejlepší kotel. A lidi jí tuhle čest vraceli i s úroky. Dávali jí najevo, že jsou rádi, že to takhle cítí, ona jim zas bezostyšně dávala najevo, že je ráda, že jsou rádi… Co tím chci říct? Na tom koncertě došlo k propojení mezi umělcem a posluchačem, které je v hudbě tak důležité. Anna K dělá nějakou hudbu, jak jsem řekl, docela dobrou hudbu. Pak jsou tady lidi, které přesně tahle hudba oslovuje. A na koncertě si to užívají všichni, protože to všichni cítí stejně.

Odešel jsem před koncem, protože mě to nebavilo. Ale svým způsobem jsem si z toho odnesl pozitivní zážitky („Bylo to takové od srdíčka.“) Zkrátka Anně K i všem těm lidem okolo bylo v tu chvíli jedno, že té nové placce dal nějaký Věžník jen pět z deseti. Fungovalo to. A blyo to fajn.