Vyšlo jako druhá část série Zuřivý „takyreportér“ David v rámci dnešního Plátku Folkových prázdnin. Teda možná. Jestil to šéfredaktorce nepřišlo jako moc zbytečný moralizování, kteréhožto pocitu se taky tak trochu nemůžu zbavit… :-)

Přemýšlel jsem celou noc, jak to napsat co nejkulantněji, abych nezněl jako ukřivděný moralista, schválně jsem si kvůli tomu natáhl budík o půl hodiny dřív, a nakonec jsem stejně došel k závěru, že nejlepší bude napsat to na plný pecky: nebyly by ty Folkovky ještě o chloupek lepší, kdyby se štědrosti folkovoprázdninové kuchyně dostalo na co nejvíc lidí? Ano, mám tím na mysli večerní chuťovku v podobě škvarkové pomazánky a sádla. Ne, nemám tím na mysli požadavek, aby jí dámy z kuchyně dělaly víc. A teď fakt nejde o to, že se třeba na mě konkrétně včera nedostalo, zatímco kolem pobíhali fanoušci škvarkovky, kterým na „jejich příděl“ nestačily ruce. Vlastně mě teď napadá, že už můžu končit. Co jsem chtěl říct, je možná už jasné. Stejně jako rozdíl mezi pořádnou večeří a pohoštěním. Končím.