Nejsem moc velký ekolog, ale ještě do nedávka jsem tvrdil, že radši něž auto si koupím stejně drahý foťák. Situace se změnila.

Poslední dobou zjišťuji, že že hromadná doprava není co bývala. V pátek jsem jel domů v autobuse na jedné noze s dalšími asi osmdesáti lidmi. Řidič se rozhodl kandidovat na rekord „Co nejvíc lidí na co nejmenší ploše“. V sobotu se situace opakovala. Počítal jsem s tím, že v tento den pojede míň lidí, chyba lávky. Jelo stejně.

V neděli jsme se rozhodli s Pavlínkou zajet na oslavu narozenin její babičky. Do Blanska. Cca 20 minut jízdy vlakem. Ale opět si s námi pohrál duch hromadné dopravy. Vypadla elektřina. Vlaky najednou měli spoždění 60 minut. Což je třikrát déle, než samotná jízda vlakem.

A dnes mě dožral další způsob hromadné dopravy, jel jsem šalinou do práce v krpoli z mendláku (pro nebrněnské – max 20 minut jízdy) necelou hodinu.

Grr, začínám se poohlížet po nějakém autě. Ušetřil byl moře času. Inu, ekologie je náročný koníček.