Dostal se mi do rukou jeden časopis. Takové vlastně-ani-ne-tak-s-trochou-nadsázky-Bravíčko-pro-Brity. Jmenuje se to NME a čte se to enemí. :-) Album „The Garden“ od Zero 7 v jeho útrobách bylo ohodnoceno dvěma body z deseti. Chápu, že komunikace tohoto magu směrem k cílové skupině je čistě účelová a že Británie je jinde a že to je taky snad jediná země v Evropě, kde nejsou britští (sic!) Zero 7 tak populární (za vysvětlení kontextu díky Killerovi), ale, slovy kolegy Tomáše Parkana, ta deska si to nezaslouží. Na druhou stranu, kdyby v Česku desky hodnocené dvěma z deseti zněly jako ‚The Garden‘, žilo by se nám tu tak dobře.

Sám sobě se divím, že ke vší té hromadě učení zvládám chodit do rádia, dělat pro musicserver a udržovat chod Bytu a své tělesné schrány. Dokonce jsem zas rozšířil své filmové obzory. „Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště“ jsem v posledních třech týdnech viděl dokonce dvakrát, což se mi nestalo už pěkně dlouho (oč je to kontrastnější s faktem, že vidím jeden film za dva měsíce), do kina jsme ve složení Ondra-Pavlínka-starý známý singlák, co se jednou zkusil jít učit do Áčka, aby prozkoumal terén, ale ve výsledku se ho pokusili sbalit dva pětatřicátníci, zašli na „X-Men 3“. Doporučit můžu v podstatě oba, každý film má něco do sebe, přestože Singerovy dva iksmeni byli prostě lepší. Jo, a u Hrubeše se zaměřte na nápisy na záchodku.

Taky mě překvapilo, že co se týče existenciální otázky (rozuměj titulek „Ještě dva roky magisterského studia – nutné zlo, noční můra, nebo využití životní šance?“), shoduju se s Michalem. Totiž, celou dobu jsem měl zato, že mezi námi je jeden podstatný rozdíl: On na poctivce nevypadá (nic ve zlém, neznamená to, Michale, že bys vypadal zle), ale studium mu jde, zatímco já se svou vizáží šprta-od-narození procházím vejškou s ušima velmi odřenýma. Potěšilo mě ale, že co do přípravy na státnice, role se malinko obrátily (nepřítáhl-li Michal své flákání za vlasy, čímž nechci říct, že bych zase já nedělal nic jiného, než ležel v knihách).

Dosti státnic (kdož chcete, myslete na mě ve středu od desíti dopoledne, ď), pojďme k hudbě. Posledně jsem upozorňoval na skupinu Psapp. Jejich Myspace profil si zde dovolím uveřejnit ještě jednou s poukazem na zvýšení pozornosti u sekce Influences. Je to zkrátka kočičí skupina s nápadem.

O tom, že čeština bude brzy dalším světovým jazykem, nemůže být snad už ani trochu pochyb. Posledním důkazem budiž Němec Schneider TM, který právě vydává album s názvem „Škoda mluvit“, které obsahuje stejnojmennou skladbu se stejnoznělým samplem. Ještě včera byla k náslechu na Schneiderově Myspace profilu, ale třeba se tam vrátí.

Jo, a mou oborovou práci ohodnotil její vedoucí známkou výborně. To už vůbec nechápu. :-)