Dozvuky 13/2k6
Davi2, pod kapnou života, audioblog Září 19th, 2006… tentokráte striktně hudební.
Jsem skálopevně přesvědčen, že dát v recenzi novým
J.A.R. nebo Christině Aguileře pod pět
z deseti je póza. Ať už objektivita neexistuje, jak chce, jsou prostě
atributy, kterými se podprůměrná deska liší od těch nadprůměrných, a
jedním z nich je třeba zvuk, který mají obě desky vysoce kvalitní.
Sorry, Lukyne, je to tak. Ale já ti to vrátím na The Prostitutes, ti totiž
ten zvuk nemají žádný. ![]()
Skladba letošního podzimu vybrána. Bohužel pro všechny lovce čerstvosti je z loňska. Tak dlouho mi trvalo, než se mi pod kůži zadřely vybrané kousky z kompilace „Verve Remixed 3“. A která že je ta vítězná? Nina Simone – Lilac Vine (Album Leaf Remix).
A deska podzimu? Dost možná by se jí mohla stát Charlotte Gainsbourg – 5:55. Jako by Air na smlouvu zaměstnali a k sobě natrvalo přibrali zpěvačku a klavíristku a ještě to celé hodili trošku víc do jazzu. Ta deska ale chce čas, takže nepředbíhejme. Ještě to totiž taky může být Miou Miou – La la grande finale, zvláště za předpokladu, že bude vydařené babí léto.
Je málo věcí v hudbě, na které mám vyhraněný názor, ještě
i dnes se čas od času stane, že abych mohl desku posoudit, čtu již
vydané recenze a hledám styčné body. Že nesnáším Divokýho
Billa, Kabát a Wohnout, se
o mně ví. Tohle léto jsem však šel proti proudu celého zástupu
hudebních publicistů. Ten proud se jmenoval Lily Allen. Tak
kvalitní deska, že jí velmi vysoké hodnocení dávají všichni od Karla
Veselého po Lukáše Franze? Tak dobrá deska, že ji chválí Honza Balušek
i Ben Slavík? Nebo ideální definice spojení guilty pleasure
(zvláště, vezmeme-li v úvahu Karlovo „Možná po ní za rok
neštěkne ani pes,“). A tak jsem alternativní. „Alright
Still“ není špatná deska, když to někde hraje, nevadí mi to, je to
milé a v mém hodnocení by to nad průměr asi šlo. Ale, bože, ne na
osm z deseti nebo šest ze sedmi! ![]()
A stejně tak mé spodní textilie zůstávají suché z
„FutureSex/LoveSounds“ Justina Timberlakea,
i když si k téhle desce asi najdu vřelejší vztah než
k úchvatné super Lilince, která urazila i autorku jedné
z nejlepších skladeb tohoto roku „I Wish I Was a
Punkrocker“. ![]()


Září 19th, 2006 at 9.13
Nadšení z Lily Allen jsem taky nepochopil. Zpěvačka je to průměrná (jak se teď všude psalo o Madonně =), ten reggae zvuk mě nebaví a obecně z „mladých rebelek“ mám většinou nepříjemný marketingový pocit. Možná bych uznal nějakou tu „generační výpověď“ v textech, ale nad 6/10 bych určitě nešel.
Září 19th, 2006 at 10.09
Mě Lily taky nechytla. J.A.R. jsem ovšem zprznil taky pod pět, stejně Prostituky.
Září 21st, 2006 at 17.54
Mně se Lily líbí :)
Září 22nd, 2006 at 9.48
"urazila i autorku jedné z nejlepších skladeb tohoto roku „I Wish I Was a Punkrocker“… budiž řečeno vše :) Lily takové lidi jako ty NEPOTŘEBUJE! :))))
Září 22nd, 2006 at 12.06
Je fajn, že se s Lily nepotřebujeme navzájem.
Září 22nd, 2006 at 13.50
(btw ukažte mi jednoho punkrockera, který nosí kytky ve vlasech, vždyť to je oxymorón!)
Září 22nd, 2006 at 14.29
Jéžiš, zas jeden, co nepochopil vtip. Nejseš vegetarián?
Září 22nd, 2006 at 17.49
Myslíš si, že jsi vtipný?
Září 22nd, 2006 at 19.23
Já ne, Sandi Thom.
Září 30th, 2006 at 8.20
takovejch, kteří se nepotřebujou s Lily vzájemně, je nás víc. ale zaujala mě jiná věc – není náhodou Šarlota spíš jedno z alb léta a Miou-miou z alb jara???
Září 30th, 2006 at 10.01
[10.] To ať si rozhodují ti, kteří o albech debatují n týdnů před jejich oficiálním vydáním.
Tohle je můj osobní pocitový žebříček – ty desky nemusejí nutně
vyjít na podzim, ale na podzim je budu asi nejvíc poslouchat, takže budou
spíš takovým soundtrackem podzimu. Ale mí čtenáři mi rozumějí, ne? 