Mezi takřka naúnavným lítáním po Náměšti jsem si skoro zázračně udělal chvilku na televizi. Repríza „Ladí neladí“. Dusilová a Peha. Diskuze zvrhnuvší se k tématu Akademie populární hudby. Dva skoro nesmiřitelné tábory. V čele jednoho Jiří Černý, v čele druhého michal nanoru. První v Akademii nikdy nebyl, neb mu to nepřijde dostatečně důstojné na to, aby se to tak vůbec mohlo nazývat, a kvůli přepestrému složení práce v takovémto tělesu pozbývá smyslu. Druhý je v Akademii právě proto, že se alespoň pokouší nabourat onu nesmyslnou zatuchlost zevnitř. Komu jsem fandil? Vlastně oběma. Protože myslím, že i nanoru nakonec může dospět v Černého („Taky jsem býval takovým nanoru.“) a Akademii a celého Anděla nechat svému nulovému osudu. Koneckonců, proč se nezaloží skutečná Akademie populární hudby? Pouze s publicisty? Hm?