Jasně, je to neuváženost, ale na druhou stranu ani ne činnost, která by s sebou musela nutně vždy nést níže zmíněné důsledky. Jít na kolaudačku Flédy, odložit si bundu v Temné komoře (osobní výraz pro nově otevřenou chill zónu) na pohovku a jít se na pět hodin bavit. Ještě půl hodiny před plánovaným odjezdem zkontrolovat, jestli tam je. Je. A těsně před odjezdem zjistit, že tam není. A to jsem si myslel, že mám tak nekonfekční velikost, že nikoho nebude přitahovat (Petra: „Musíš se smířit s tím, že tvoje věci budou krást holky.“).

Takže jsem měl sice akrošku, a tím ušetřenou pajsku za vstup, ale celková útrata činila pití a čtyři stovky, které bunda stála. Ale pořád jsem na tom ještě dobře. Helena na stejném místě měla kabelku s peněženkou, doklady a mobilem (Robin: „Silly.“), který jí byl tímto večerem odcizen podruhé během šesti týdnů. Ponaučení si vezmu nejen já, ale snad i ona.

Ten večer to vůbec bylo hustý, co se lapků týče. Svoji brašnu jsem měl vedle pultu, za nímž hráli naši Greatest Hits Collective, vždy nadohled od místa trsání. Stejně jsem z ní ale v jednu chvíli vytahoval prsty cizího chlapíka. Dělal, že mě nevidí a že mít prsty těsně u (už) otevřené brašny je zcela běžná věc. Mazec.

A pozitivní konec? Jsem slavný skorohudebník! Milovaní Greatest Hits Collective do svého setu zařadili i mash-up „Gasolina živá!“! Pro dosud neznalé – http://myspace­.com/jamarama­2. Pýchy by se ve mně nedořezal… ;-)