Pozdě, ale přece jsem zkouknul záznam letošního předávání cen APH. A…?

  • Vykopávky na pódiu: Chvílemi to lehce lepší, chvílemi to hodně horší z české pop music s Olympic a Ledeckým v čele, naházené za sebe bez jakékoliv koncepce a smyslu.
  • Vykopávky v ukázkách: Nesmyslné podkreslení nominace Dana bárty v kategorii Bárta roku skladbou ze čtyři(!) roky starého alba „Entropicture“ a podobné případy – absentující důkaz, za co konkrétně ti lidi byli nominovaní.
  • Role nerole: Chvílemi moderující a oceňující a chvílemi oceňovaný Richard Krajčo. To je absurdní. „Vemte to tady na chvíli za mě, já si zas musím odskočit.“
  • Celková absence dramaturgie: Ty výročí těch pořadů se připomínaly proč?
  • Neskutečně nesmyslné množství lidí protíkající pódiem: Kolik teda bude těch moderátorů? Kdo bude co uvádět? Jakou roli v tom všem má Juchelka? A Meky?
  • Lačné pohledy bulvárních saní, ve které se proměnili v okamžiku ocenění Karla Svobody všichni divácí v hale i u televizí. Do jednoho.
  • Hrstka pozitiv: Nevyhrál Kabát, zahráli Gulo čar.

Vlastně jsem pořád čím dál radši, že s APH nemám nic společného, a čím dál tím neradši za všechny kolegy, co se snaží dát tomu všemu nějaký smysl, a ono to je nakonec vždycky zase horší než loni.